Lety a pády

24. srpna 2010 v 12:19 | Zuzka |  Pod lupou
Lety a pády-nadpis, který mne napadl na zahradě, když jsem četla knihu od Foglara :) Viděla jsem tam příběhy chlapců, kteří milovali dobrodružství-občas se jim dařilo a byli na vrcholu slávy a občas byly pod tlakem, kdy by nejradši utekli domů k mamince :) Kniha byla tak úžasně napsána, mohla jsem z ní čerpat mnoho zajímavých slohových vět-popis pocitů, děje strchu a štěstí, zklamání...zjistila jsem do jaké vysoké míry nám knihy rozvíjejí fantazii. Nedávno jsem si povídala s jednou paní a ta mi řekla, že má vnoučka, který už ani nemůže číst knihy, protože je to pro něj jen ztráta času, neumí si pod slovy nic představit...to mě vyrazilo dech-jak nemůže? může snad každý,ne? a paní mi a to řekla-ztratil fantazii, fantazie je věc o kterou se musí pečovat od dětství jako o choulostivou květinu...

Trošku jsem zase odběhla od tématu...abych mohla úplně vysvětlit význam nadpisu potřebovala bych hodně času na rozmyšlenou, ale tak trochu zkráceně to napsat můžu :) myslela jsem tím vůbec život člověka..

Jsou chvíle kdy je čověk šťastný až tak, že se mu zdá že ani víc už být nemůže. Někdy by se zase nejradši zahrabal hluboko do země a dlouho čekal než by se zapomnělo a on by mohl v klídku vylézt ven. Slyšela jsem jednu větu v rozhlasové hře, která mi utkvěla v paměti: Každý hrajeme svou hru a nakonec jí stejně prohráváme...ale čím ji prohráváme? smrtí? možná...to si může každý vymyslet...náš život je určený k tomu abysme letěli a padali, abysme něco dokázali, abychom až budeme staří a budeme vzpomínat-abychom si vzpoměli jen na samé dobré věci, jinak nás to bude trápit až do hrobu...

My jsme teď trochu klopýtli, naše rodina totiž trošku přestavuje a a to zase nestojí jenom pár kaček, no a přišlo krupobití a my? máme ďoury v okapech, omítku máme jako po válce, kytky žádný a prasklý okno-no jak se říká: život jde dál, ale novou omítku ještě asi dlouho mít nebudem, né že by mě na tom nějak extra záleželo,ale rodičů je mi docela líto...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Kikulka Kikulka | Web | 27. srpna 2010 v 9:46 | Reagovat

Zajímavý článek jako vždy mě donutí trošku se zamyslet.
Smrtí vlastně neprohráváme, naopak. Vyhrajeme něco opět nového a jsme asi někým jiným. Naše bývalá duše se očistí a my získáme novou. Asi. Neznám tajemství smrti, ale tomu bych i věřila :-)

2 Nelili Nelili | Web | 29. srpna 2010 v 18:04 | Reagovat

Děkuji za komentář na blogu. ;)

Jinak k článku.. dobrodružné knihy nijak moc nečtu, takže nemůžu říci svůj názor. Ale to neznamená, že nečtu vůbec. Je smutné, že už existují lidé, kteří docela ztratili fantazii..

3 Zuzka Zuzka | Web | 29. srpna 2010 v 18:09 | Reagovat

[1]: Ano, to je věc, která mne při psaní nenapadla :) Ale taky (naštěstí :D) nevím, jaké to je po smrti..

[2]: Já dobrodružné knihy taky "nehltám" :D, ale tuhle mi doporučil táta a docela se mi to líbilo :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama