Červenec 2010

Kdyby tak byl...

26. července 2010 v 19:07 | Zuzka |  Různé
časopis blogu-dnes mám totiž pocit, že v ČR není žádný dobrý časopis...celebrity? nezájem...Nevím, možná jen stačí hledat, ale já jsem hledala v místních obchodech a nic...:(

Časopis o blogu mne napadl když jsem byla v jednom maloobhodu na vesnici na chalupě-očkem jsem mrkla po časopisích a? nic...v mém vysněném :D časopise by se psaly úvahy, myšlenky, jak začít s autorským blogem, obhaoba autorských blogů, povídky, a tak dále a tak dále...ty články by se psali správci na e-mail a ten by je pak zveřejňoval do časopisu :D...

Je to takový můj sen, který se s největší pravděpodobností neuskuteční, takže si nedělám moc velké iluze o tom jak to bude skvělé...
                                                        ...ale bylo by to....:)

Šaty dělají člověka...

21. července 2010 v 15:37 | Zuzka |  Pod lupou
Když jsem se podívala na toto přísloví hned jsem odpověděla-Ale duše víc..upozorňuji, že tento článek bude nejspíš takový uzlíček keců a blábolů-jako vždycky, když se pokusím zapojit aspoň trošku můj mozek :D Takže nic moc-něco jako když se pokouším napsat nějak slušně kontrolku z matematiky :D

No-tímto článkem bych chtěla něco říci a něco změnit, ale už bych se k tomu mohla dostat-takže: každého z nás ovlivňuje oblečení na člověku-teď někdo může mít námitky, ale přece jen-když "spadnete" do minulosti-je jedno do jak daleké-může to být třeba jízda autobusem? klidně-tak třeba jízda autobuse....v autobuse většinou nemáte co dělat, pokud si například nečtete a podobně, a hodně lidí se jen tak kouká po "spolujezdcích" a přemýšla a hodnotí vlastně všechno, aniž by o tom třeba věděl-je to prostě podvědomí,: oblečení, vlasy, pleť,....mohla bych pokračovat do nekonečna-občas i podle vzhledu tipujete jaký má ten danný člověk charakter, co dělá, co ho baví...

Ale najdou se lidé, kteří prostě mají odlišný styl, jinou barvu pleti a těm ten dotyčný člověk vadí i když ho vlastně vůbec neznají, je jim nepříjemný už od pohledu a ti velcí nevychovanci to dokonce nahlas komentují-to se mi bohužel taky stalo a řeknu vám není to příjemný pocit-jela jsem jednou autobusem a dva kluci co seděli naproti mně si na mě ukazovali prstem, pošklebovali se a jeden z nich řekl: Ta má vlasy jak slepičí hovna!--->teď se možná někdo zasměje, ale víte jak mi bylo-celá rozzuřená jsem vystoupila i když to ještě nebyla ta "moje" zastávka, a počkala si radši čtvrt hodinu na další..dobrá, ať si o mně klidně myslí, co chtějí-ale nemusí to říkat tak nahlas a tak strašným způsobem...

Kvůli této příhodě jsem už přestala úplně vyjadřovat svůj názor před ostatními-vždycky, když se mne někdo ptá na názor tak řeknu třeba-hezký, dobrý-u lidí kterým důvěřuji to řeknu upřímně-ale vlastně všechny své názory které sbírám každý den, na každou hloupost a vlastně úplně bezvýznamně píšu sem, kde si to čte možná někdo, kdo je mi podobný, kdo je taky tak zvláštně uzavřený jako já...

Hračka

2. července 2010 v 11:21 | Zuzka |  Různé
Ráda vzpomínám na dobu, kdy mi mamča koupila k narozeninám plyšáka a já byla radostí bez sebe...odpoledne jsem všechny své plyšáky postavila do "lavic" a hrála si na učitelku-nejchytřejší byla vždycky moje nejoblíbenější bílozrzavá kočika, která se nemohla jmenovat jinak než Zuzanka :D..

Hrála jsem si ráda, hrála jsem si dlouho-i teď si občas zavzpomínám na tu dobu a zase své malé plyšáky "usadím do lavic"...vzpomínám na tu dobu, kdy mě nic netížilo-snad kromě toho, že k obědu nebude šlehačkový dort...:D Ale teď-čím jsem starší, tím více vidím, že hračky, které nepovídají a musím si jejich řeč vymyslet už ztratily pro dnešní "dokonalou" generaci smysl...všude vidím děti s novými mobily nebo jak civí do gameboye a do notebooku...dívají se na hru, kterou už někdo vymyslel, kterou může hrát stovky dětí v Evropě, ale u které si nemohou co domyslet, protože pravidla hry jsou také jasně a stručně zadaná....

Podle mě jsou tyto hry velmi fádní-nerozvíjejí fantazii a nic-slovní zásoba je v koncích-protože všechno mají napsané tak, aby rozuměli i ti největší "lůzři", které už nic jinéh než hraní na tomhle nezajímá...i kniha je vlastně taková hračka-hračka, která v sobě schovává krásná slova, která často pohladí duši...a právě nám tu slovní zásobu rozvíjí...

Doufám, že se tahle situace dnešní doby zmnění-i když o tom velmi pochybuji, protože spíše předpokládám "vylepšení" těchto přístrojů--> to znamená, že další a další generace budou už žít s vymytým mozkem...